Nemusíš křičet „slovo“ aby Tě slyšeli
Nemusíš běžet, vždyť každému dojde dech
…………………………………………..
Narodil se jako nemluvně
Zemřel jako nemluvně
Avšak mezi tím stihl něco říct
………………………
čekaje na slovo, zapomněl větu
čekaje na ženu, zapomněl dýchat
………………………………
Napiš báseň o čaji
Pronesl bódhisattva
A zmizel
Napsal báseň o čaji
A taky zmizel
……………………………………….
Kostelní zvon uronil slzu
Ta slza stéká po tělech mužů činů
Srostlých v ozvěně kovového křiku
Však matky slíbí, že ulijí nových synů
Jež budou šťastnější nežli ti z cínu
……………………………
Válka
Zemřeli vojáci poražené strany
Zemřeli vojáci vítězné strany
Zemřely ženy, které za ně všechny plakaly
…………………………..
Zeptal se měsíc země
Mohu Ti předat svou tíhu?
Daruj mi svou tíhu
Já dám ti potom klidu
Zeptalo se země nebe
Mohu Ti předat svůj pláč?
Daruj mi svůj pláč
Hrst květů Ti zan dám
Zeptal se člověk země
Mohu Ti předat svých dětí?
Daruj mi svých dětí
A já Ti dám svých rtů
Jež slíbou prach Tvých dnů
…………………………………………..
Mé mysl je bojištěm
A tělo armádou
Z důvodů hnojiště
Váš klín spásou
………………………….
Propusť všechny ženy ze žaláře své touhy
A budeš milován
……………………………………….
Zapletený v pavučině čekám na Tebe
Za úpletem pavučiny čekám na Tebe
Však než se k sobě prokousali, uplynula věčnost
Dva staříčci na lavičce šeptají si něžnost
…………………..
Bez Tebe
Bez Tebe
Bez sebe
Bez sebe
Do krve
Do krve
Do nebe nevedeš
Do nebe nevedeš
Peklem mě provedeš
Jednou si vzpomeneš
Bez tebe
Bez tebe
Bez sebe
Bez sebe
Do krve
Do krve
Do nebe nevedeš
Do nebe nevedeš
V pekle mě obejmeš
V pekle mě obejmeš
……………………………………………………….
Abrahám počítal planety, kam všude se uchýlí
jeho rozprášený lid
všechny však byly obydlené
ptáky, ještěry, rybami
A ti všichni zmizeli
osmý den od stvoření světa
……………………………….
DĚTI JSOU DĚTI
DOSPĚLÍ JSOU JAKO DĚTI
DĚTI VYCHOVÁVAJÍ DĚTI
DĚTI, KTERÉ UMÍRAJÍ JAKO DĚTI
Krvácejí na pískovištích válek
Na smrtelných postelích svírají plyšové hračky
Svěř jim planetu
a zbude z ní kůlnička na dříví
……………………………..
SEX to je štěpení atomů
pláč Hiroshimi po svatební noci
SEX to je křik studentů
a mastrubující automatická puška v pozadí
SEX to jsou výstřely neónových světel
SEX to jsou svaté děti, které Vánoce neslaví
neboť jsou svými vlastními mesiáši
SEX to je nenarozený Herodes bušící do kaučukové zdi
(a němá omluva: promiň, byl jsem moc rychlej)
SEX to jsou úniky spermatu z ropných dolů
SEX to je vlhnoucí Arktida vzrušená z polibků miliardy strojů
……………………………………….
Všechny touhy jsou prázdné
Měch vody protkaný děrami
Kapky krve skrápějící zem
Toužit znamená krvácet
Krvácet pro jiné
…………………………
Smutek a Bolest jsou dvojčata
když Bolest řve, tak jí ségra chladí slzami
A když slzy uschnou, tak jdou spát
ale neusnou
………………………….
Až Ti čas pomačká tvář
A do vlasů připlete se prach
Pak pochopíš
Kost bylas a v kost se obrátíš
…………………………………
Slzami uhasilas požár
zuřící zpoza černých řas
A popel vzlykotů
Otisknutý do bílé košile
Tvého milence
Bude ji muset vyprat
Persilem
……………………
Kolik slov musí jazyk vynaložit
než může poznat
ten druhý
Kolik jazyků ovládáš
tolikrát jsi milencem
……………..
Ten chlap nezcizil na Olympu oheň
S lidmi se podělil o jadrnou anekdotu a naučil je smát
Smích snímá chlad utrpení a strach z temnoty rozumu
Člověk již nebyl vydán na pospas dravé zvěři, bohům nebo diktátorům
A to díky Prométheům, kterých jsou plné věznice
…………………………..
Celou noc jsem hledal cestu
Pak padla mlha
a musel jsem vystoupit z auta
Cestu jsem našel, ale kde jsem nechal auto
…………………………………………
Jmenoval se Bernard
celé noci se potuloval Alpami
a když padla lavina
už jej nenašla
a tak si zpívala
lalalá lálalá
láska udělala tralala
Jmenoval se Bernard
vyrůstal bez otce
dny a noci se toulal horami
a volal po svazích
lalalá tralalá
horo, chci za ním
proč jsi zlá
…………………………………………………………………….
Zdál se mi ve snu sen
ale Ty jsi v něm nebyla
ani Ty
ani Ty
Ty taky ne
Stál jsem na břehu Vltavy
němý a hladový
ale Ty jsi nepřišla
ani Ty
ani Ty
Ty taky ne
V tom snu jsem vstoupil do řeky
a s ní vplul po Labi až k moři
Bylo chladné a hořké
jako Ty
jako Ty
jako Ty
………………………………..
Usínám
Třeba se ráno probudím
Nevědomky snídaje loknu tvých vlasů
Jsou rezavé
Ty mám nejradši
Hráli jsme si na doktory
Já byl doktor
A ty má sestřička
Vřískala jsi
Musel jsem ti vstříknout morfium
Hlas ti poklesnul o tóninu
Rty zakleslá do mého ramene
Rozmazával jsem sladký jed milenců po tvém těle
Předla jsi
A pak ses odvážila šeptnout
Zítra si budeme hrát na Zoo
………………………………………………………
Mendelův hrách, ty a já
Chtěl jsem Ti vtisknout jen hubičku
Na tu tvou pěknou čubičku
Oblízat Tvář jak labrador
V pelíšku zanechat ti loužičku
A to vše z lásky…
haf!
Jsem tvůj hafánek
A ty moje číča
Na věčnost jsme si souzeni
Jak Pejsek a Kočička Čapkovi
Rád mám, když kouše mi někdo ocásek
Sám občas honím za tím špagátkem
A každej mi říká, už neválej si šunky
chytni si radši někde muňky
Ani nejsem jak Štaflík a Špagetka
Kámoše v Mezipatrách si nehledám
Vrrrrrrrrrrr!
Mroukám se výhradně mezidruhově
Chci, aby se to jmenovalo Kočkopes!
………………………………………
Dvě definice lásky
a)
Ležíš mi na srdci
Au
Bolí to
ty nešiko
b)
Láska je, když holka políbí žabáka s vírou, že se z té slizké potvory vyklube princ. Láska je, i když na břehu nezůstane nepolíbená žába a na břehu neskáče žádný princ.
………………………………………
Návod jak sbalit palačinku
Potká lívanec Palačinku
„palačinko, jsi z jemného těsta?
můžu si na tebe šáhnout?“
„Smíš, ale ne že budu celá od šlehačky“
chichotá se
Šahá lívanec na palačinku
„Palačinko, jsi tak nádherně pocukrovaná
můžu se ti podívat na marmeládu?“
Palačinka se zarazí, chvílku váhá, ale pak souhlasí
Třese se celý talíř
Lívanec je až po uši v borůvkové marmeládě
Když tu se z nebe přiřítí vidlička
a unáší křící palačinku z lívancova objetí
Osamělému lívanci stékají olejové slzy po tváři
Z ničeho nic, však na stole přistane další rožhavená p…
„Krásná Palačinko, hříšně osmahlá
Necháš mě nakouknout pod těsta?“
………………………………………………
Rty ty dělá pomlčka
následuje dvojtečka
A co vzdech to jedna čárka
mezi řádky je v tom Šárka
…………………..
Ústy mi prolétl párek much
kdesi v lebce se milují
a v hnijícím se masu
nakladly snůšku dětí
už odletěly
…………………………………
Porouchané srdce
Bim, bam, bim, bam,
bambula
………………………………………………..
Král a královna se často hádali.
Jednu jejich nabroušené hlasy probudily malou princeznu a ta se tuze rozplakala.
Král s chotí na sebe polekaně pohlédli a dvojhlasně:
„po hádka“